Svět slov

Vyhledávání

Moudrosti do hrsti

Největším štěstím v životě člověka je vědomí, že nás někdo miluje proto, jací jsme, nebo spíše přesto, jací jsme.
(Romain Rolland)

Bozkovské dolomitové jeskyně (a trocha toho mačkání)

Ivana L.
6. 3. 2022
Bozkovské dolomitové jeskyně (a trocha toho mačkání)Je tam vlhko a tma a taky čistý vzduch a skoro žádné alergeny. A taky se na vás v zúžených místech mačkají cizí lidé. Mačkáte se tedy taky, abyste udrželi krok s ostatními. Občas uklouznete nebo narazíte hlavou na zeď (jako v životě).

Jenže vy jste v Bozkovských dolomitových jeskyních. V krasových jeskyních, kde se nacházejí velice neotřelé vodorovné chodby a kde je největší podzemní jezero u nás. A kde je pořád stejné počasí bez ohledu na to, jak je venku.
Chodíte za hlasem průvodkyně, chvílemi si připadáte dezorientovaní a přechodně se vás může zmocnit pocit marnosti.

To když průvodkyně začne mluvit o čase. Jste sice mnohonásobně větší než ten největší bozkovský stalagmit či stalaktit, a přesto jste oproti těmto nenápadným krápníkům naprostý diletant.

Zatímco ony si pěkně pomalu a důkladně rostou bezpečnou rychlostí několika milimetrů za x let, u lidí je to úplně jinak. A taky to podle toho vypadá. Lidé rostou hodně rychle a během té doby ještě musí stihnout, narozdíl od stalaktitů, spoustu dalších věcí. Musí se naučit mluvit, mlčet, chodit do školy, do práce, na nákup a k volbám, za klukama nebo za holkama, za školu a do hospody. Denně sledují zprávy, ubíjejí čas na křižovatkách, než jim naskočí zelená, pozorují jeden druhého a občas si i závidí.

Není divu, že některým lidem se v tom zmatku a chaosu jednoduše nepoštěstí, aby dobře a "rovně" vyrostli. Aby jejich páteř byla také tak obdivuhodně pevná a svislá, jako je obyčejný stalaktit či stalagmit.

A tak vás v tom zvláštním prostředí dole pod zemí, kde čas hraje jinou roli, možná na chvíli přepadnou takovéto zvláštní myšlenky. Prohlídka naštěstí netrvá tak dlouho, abyste propadli filosofování nadobro a zkazili si tím jinak pestrý život. Jakmile se totiž dostanete ven, pocit vlastní malosti vás přejde.

Budete si libovat, že máte k dispozici najednou mnohem více prostoru, a na čas jako takový v tu chvíli nejspíš úplně zapomenete. Dáte si sváču, protože v jeskyních se nesmí jíst, a půjdete na přecpané parkoviště najít to svý fáro, abyste zase mohli odfrčet za novými zážitky…

ilustrační foto: stalaktit
          
Zaujal vás tento článek a chcete jej doporučit?
Vzkaz:
  + odkaz na článek
na
e-mail:
 
 
Máte-li potíže s přihlašováním...
Zapomněl(a) jsem heslo, ale mám ověřenou e-mailovou adresu...

Pro kůži

RSS
RSS
Venušanka v číslech:
• 5 965 dnů v provozu
• 4 936 článků
• 1 512 soutěží


Copyright © Venušanka od roku 2006 – magazín pro ženy, všechna práva vyhrazena



Dnes je 04.07.2022 a svátek má Prokop