Svět slov

Vyhledávání

Nejčtenější za rok

Moudrosti do hrsti

Myslím, že dokonalé štěstí může poznat člověk jen tehdy, když poznal největší bolest.
(Elizabeth Taylor)

Čertův sloup

P.
26. 7. 2012
Čertův sloupMísto se silnou energií, nevysvětlenou minulostí a spoustou souvisejících legend a pověstí najdeme přímo v srdci Prahy, či přímo v srdci naší vlasti, nedaleko skály odkud kněžna Libuše věstila Praze budoucí slávu. Vyšehrad je všeobecně považován za jedno z posvátných míst našeho národa z kterého vane poezie staroslovanského života a pověstí. Údajně Vyšehrad leží na průsečíku několika energetických linií. Známé panorama Vyšehradu určuje kostel sv.Petra a Pavla a nedaleko od tohoto kostela v parku najdete největší vyšehradskou záhadu. Tři o sebe opřené kuželovité kameny sice působí jako záměrně instalované moderní sochařské dílo, ovšem jejich původ je neobjasněný, opředený mnoha teoriemi a pověstmi.

Tyto žulové kameny jsou nejčastěji nazývány Čertovy kameny, Čertův sloup, či Zardanův sloup. Nejvyšší z nich měří na délku asi 220 cm, další 160 cm a nejmenší 150 cm (udávané míry se podle zdrojů poněkud liší). Pokud bychom spojili všechny tři části, měřil by takový kamenný válec jistě přes 5 metrů. Vzhledem k odlišnému složení se ale předpokládá, že jeden kus nikdy netvořily. O jejich původu a účelu se stále spekuluje, podle někoho se jedná o megalitický objekt typu menhiru, zbytky sloupů ze zbořeného kostela, podstavce sošek pohanských bohů, či prý byl pomůckou pohanských Slovanů, sloužící ku stanovení slunovratu. Některé teorie spadají až do oblasti sci-fi, představa, že by kameny sloužily jako gigantický projektil a na Vyšehrad byly vystřeleny, či naopak měly být vystřeleny z Vyšehradu středověkou technikou je vzhledem k předpokládané váze hodně nepravděpodobná. (celková váha kamenů se uvádí kolem 3 tun) Nejčastěji se v souvislosti s kameny vypráví pověst o ďáblu, který měl přinést z Říma kámen pro stavbu nového svatopetrského kostela na Vyšehradě. Ďábel Zardan to měl ale stihnout dřív, než kněz odslouží mši. S knězem se vsadil o jeho duši. Nestihl to, tak sloupem praštil o chrámovou střechu, tu prorazil a sloup rozbil na tři kusy. Tato pověst je zachycena i na jednoduché barokní fresce v kostelu sv. Petra a Pavla.

V díle Geograf bavorský z let 811?818 se mj. píše o kameném sloupu, který stál již roku 750 na Petříně. Pražský biskup Vojtěch Slavníkovec byl názoru, že sloup je kamenná pohanská modla a poručil sloup vyvrátit a převézt ho do svého sídla. Při převozu se sloup rozlomil na tři kusy a ty leží na Vyšehradě dodnes. Celkem věrohodná teorie, ale co to rozdílné složení žuly ?

Zajímavé je, že toto místo působí na někoho příjemně a na někoho naopak. Jedni se sem chodí dobíjet, jiní popisují ryze nepříjemné pocity. Nejvyšší kámen byl údajně postaven na místě s negativní zemskou energií, kterou přebírá a vyzařuje. My se bohužel nemůžeme přidat ani na jednu stranu, žádné působení jsme na vlastní kůži nezaznamenali. I nápis vyrytý na prostředním sloupu zůstává záhadou, dokonce i jeho znění je interpretováno různě. Podle jedné teorie se předpokládá, že prvních šest písmen nápisu S M M R I E M W by mohlo znamenat Sanctae Matris Marie (Svaté Matky Marie). Je ovšem možné, že nápis ještě pokračuje, či že před prvním velkým S je ještě jedno méně patrné oblé písmeno. Druhé M pokračuje pomlčkou a u prvního M je jakýsi náznak pomlčky také. Písmena navíc nejsou psána v jedné úrovni a ani nejsou stejně velká, nápis tak působí jako kryptogram.

Nedaleko od Čertova sloupu, naproti vstupu do kostela sv.Petra a Pavla se u zdi nachází kámen, který pravděpodobně váží dokonce více nežli nejdelší část čertova sloupu. Jeho původ, účel a složení jsou neznámé. Nelze vyloučit, že se jedná o menhir z kterého se zachovla pouze spodní část a který byl v křesťanské éře upraven aby sloužil jako podstavec pro kříž, či sochu.

V severozápadním rohu Karlachových sadů, na hraně svahu proti hřbitovní zdi se nachází asi jeden metr vysoký zvláštní kámen ze sedimentální horniny, též připomínající menhir. O kousek větší je dokonce další zvláštní rulový monolit u rotundy sv. Martina. Typologicky by určitě mohl být zařazen mezi české menhiry a pokud se skutečně jedná o pohanský kámen je zajímavé , že se nachází hned v sousedství nejstarší křesťanské stavby na Vyšehradě, staré skoro tisíc let.

I pragmatický moderní člověk by měl uznat, že Vyšehrad má v sobě cosi prazvláštního a po návštěvě kostela, Slavína a kasemat si povšimnout těchto zvláštních kamenů, které by ho jinak asi nezaujaly.

Pokud na Vyšehrad zavítáte s dětmi rozhodně navštivte dětské hřiště nedaleko rotundy. V našem soukromém hlasování jsme toto hřiště zvolili nejkrásnějším hřištěm v Čechách. Je naprosto stylově pojato a vyzdobeno dřevěnými sochami z českých bájí, takže kromě zábavy přináší i poučení. Překrásné místo plné zeleně, klidu a určitě i té pozitivní energie o které se v souvislosti s Vyšehradem často hovoří.

www.esoterikweb.cz
www.mista.unas.cz



          
Zaujal vás tento článek a chcete jej doporučit?
Vzkaz:
  + odkaz na článek
na
e-mail:
 
 
Máte-li potíže s přihlašováním...
Zapomněl(a) jsem heslo, ale mám ověřenou e-mailovou adresu...
RSS
RSS
Venušanka v číslech:
• 6 598 dnů v provozu
• 4 940 článků
• 1 512 soutěží


Copyright © Venušanka od roku 2006 – magazín pro ženy, všechna práva vyhrazena



Dnes je 28.03.2024 a svátek má Soňa