Svět slov

Vyhledávání

Moudrosti do hrsti

Láska ženám oči otvírá, mužům zavírá.
(Erich Maria Remarque)

Bájná hora Radobýl – hora Karla Hynka Máchy…

Brumlinda
18. 8. 2009
Bájná hora Radobýl – hora Karla Hynka Máchy…
Byl pozdní večer – první máj
večerní máj, byl lásky čas
hrdliččin zval ku lásce hlas
kde borový zaváněl háj……..

A takhle bych mohla pokračovat dál a dál, ale tahle rubrika není o básnění, ale o toulání přírodou. Ale nedá mi, abych nevzpomenula K.H. Máchu, neboť na této hoře složil svoji veleslavnou báseň „Máj“, kterou jsme se všichni učili ve škole a taky to, že z této hory viděl hořet Litoměřice a spěchal na pomoc, v dešti, v nečase, promokl, nachladl, dostal zápal plic a zemřel. Jsou ještě jiné verze jeho náhlé smrti, mimo jiné také to, že mohl pravděpodobně zemřít i na tyfus, který tehdy řádil. Stačil ale za svůj krátký život napsat ještě spoustu děl (Márinka a další…) a my jsme jeho smrtí přišli o nadějného básníka romantismu.

A tak se vrátím k našemu toulání……..

Vydali jsme se tedy na výlet – vystoupat na Radobýl, (já taky hlavně, abych si oživila dějiny), na který jsme se již vypravovali jednou, ale pro počasí jsme to vzdali, neboť tam je potřeba suché cesty a ne jít v blátě a my jsme tehdy neměli dobrou předpověď počasí a tak jsme jeli na zámek Ploskovice.

Tentokrát nám ale počasí přálo, bylo krásně, a bylo nás pět – jak se nazývá knížka od Karla Poláčka, který se ale vydání své knihy již bohužel nedožil, ale na rozdíl od Poláčkova nadpisu knihy jsme byly samé ženské ale v „nejkrásnějším věku :-) :-) !!! Dvacetpět plus nějaký ten roček navíc :-). Cha cha, kdyby tomu tak bylo!!!

Vláčkem motoráčkem jsme dojeli do Žalhostic a odtud jsme šly zdolávat horu Radobýl. V obci nás zaujal dům, celý porostlý zelení, myslím že to silně zavánělo absencí po nůžkách. Tohle hezké nebylo, no, posuďte sami!

To už bylo přerostlé!
Radobýl
A kousek za ním jsme zatočily do kopce.

A už se nám hned zjevil náš cíl…

Radobýl s křížem na vrcholu a my pod ním…
Radobýl
Radobýl
A nedejte se mýlit! Vypadá malý, ale vystoupat nahoru je docela fuška!

Po chvilce se před námi ukázali v hloučku studenti, pravděpodobně se svým učitelem. Dělali si poznámky, zřejmě poučováni nebo dotazováni. Ještě jsme se s nimi setkali vícekrát během cesty na vrchol.

Místy jsme viděli do krajiny… samý kopeček, sice v oparu, ale krása!!!!
Radobýl
A taky na mezinárodní veřejný přístav Žernosecké jezero – Píšťany.
Radobýl
Jezero vzniklo těžbou písků, nazývané je podle obce Píšťany.

Ještě v roce 1911 kotvil v jezeře dřevěný plovoucí mlýn ze 17. století. Mohou se zde provozovat vodní sporty a je vzdáleno vzdušnou čarou západně 5 km od Litoměřic a 60 km od Prahy. Je ročně otevřeno od 15. května do 15. září – jen tak pro informaci a zájem. Jsou tam všechny možné služby, jako opravna lodí, půjčovna lodí, 48 kotvišť pro turistická plavidla a dvě kotviště pro velké říční lodě. Jezero má i několik ostrůvků – viz fotografie.

No ale abych pokračovala dál, my jsme šlapali a místy to bylo docela krušné, úzkou prudce stoupající cestičkou, na samém okraji kopce, že jsme se docela bály. Byl to ale jen kousek a pak jsme si odpočaly asi tak v polovině Radobýlu, vyšly na terasu, plošinu lomu, a prohlížely si čedičové masivy a kochaly se pohledem do krajiny.

Radobýl
Radobýl
Radobýl
Zde vidíte sloupcovitou horninu čedičového masivu.


Radobýl
Radobýl
Radobýl
A tady je bližší popis této lokality i část rostlin, které se zde vyskytují.

Tedy musím Vám napsat, že jsem nikdy v mém životě, a že už je pěkně dlouhý, neviděla růst tolik mateřídoušky jako tady, ukázka na fotce. Nakonec poslední dobou jsem ji neviděla růst vůbec, jako kdyby vymizela. Dříve jsem si ji trhávala na čajíček, který je lahodný a zvlášť dobrý při nespavosti, při kašli, při trávení atd. A tady – no to byla krása… všude na terase pod skalním masivem byly rozrostlé „placky“ téhle nádhery, a věříte, že mě nenapadlo si ji natrhat? Ač ji mám moc ráda. Ne, tohle bych tady neudělala, bylo by to ode mě znesvěcení, ta mateřídouška k tomu kopci patří, to vám byla krása, nemohla jsem oči od té nádhery utrhnout. A tak mě maně napadla zas báseň K.J. Erbena o mateřídoušce… také romantika…

Umřela matka a do hrobu dána, siroty po ní zůstaly
a přicházely každičkého rána a matičku svou hledaly….
i zželelo se matce milých dítek, duše její se vrátila
a vtělila se v drobnolistý kvítek, jímž mohylu svou pokryla…

Ano, tahle kytička mě na Radobýlu uchvátila. Mimochodem, víte že kněžna Libuše měla se svým mužem Přemyslem-oráčem syna Radobýla?

My jsme se zajímavostí skalního útvaru, rozmanitostí květeny a okolní krajinou pokochaly, jen škoda, že pro mlhu byla viditelnost omezená.

Ještě jsme vystoupaly po tajemných schodech – zvědavy, co to tam je, ale bylo to vytěžené prostranství lomu
Radobýl
a pokračovaly jsme dál k vrcholu.

Po odpočinku se nám šlo lépe a brzo jsme stanuly na vrcholu u kříže. Kříž tu stojí již od 17. století. Je to již osmý kříž v pořadí. Tradice křížů vznikla v roce1622.

Radobýl
Když se na něj díváte zezdola zpod kopce, nezdá se Vám tak vysoký, ale když stanete vedle něj až nahoře, připadáte si jak mravenec.

A ještě znovu zopakuji, škoda, že byla mlha, nebyla tak dobrá viditelnost.

Ale přece jen v dáli jsme viděli horu Říp, hrad Házmburk, a další kopce a kopečky… Milešovku, Kletečnou, hrad Košťál, Kamýk a další a další
Radobýl
Radobýl
a další výhledy byly již na dřívějších fotografiích…

Zcela vlevo
Radobýl
výhled na Litoměřice.

Sestoupaly jsme z Radobýlu dolů a šly jsme směrem k Litoměřicím.

Radobýl
Po cestě jsem ještě vyfotila znovu Radobýl z druhé strany, kde vypadá úplně jinak, neboť druhá polovina kopce je zarostlá.

Zapomněla jsem ještě dodat, že nedaleko Radobýlu byla tajná podzemní nacistická továrna Richard, a sice mezi horou Radobýlem a kopcem Bídnicí.

Radobýl
Radobýl
Radobýl
Ruina kdysi majestátní vily-zámečku.

Musel být velice výstavní, v gotickém slohu – naproti na zarostlém pozemku křovím a stromy prosvítal zdevastovaný bazén a před vilou z každé strany rostlo po třech převislých bucích. Děvčata se na fotce dívají do větví. Vila kdysi patřila rodině Pfaffenhof, později zde sídlil štáb gestapa továrny Richard I. Ale o tom psát blíže nechci, válka ve mně zanechala trauma a tomuto tématu se vyhýbám a tak spěji už k závěru mého vyprávění.

Neodpustila jsem si ještě jednu fotku
Radobýl
a sice pohled přes žluť a zeleň na část Litoměřic, za nimiž se zobrazuje protáhlý zalesněný kopec Mostná hora s rozhlednou uprostřed, odkud je krásný výhled na Litoměřice a České středohoří. A dále v pozadí je vidět další kopec – protáhlé Velké Sedlo s níže a výše položeným hřbetem.

Náš výlet se nám vydařil, počasí nám přálo a tak jsme došly po silnici do Litoměřic, chuť byla náramná na jedno orosené… a ač jsme hospůdek minuly dost, zakotvily jsme až na Mírovém náměstí, kde jsme pojedly držťkovku, daly si vytoužené pivko, poseděly a po odpočinku zamířily na vlak a dojely domů do Teplic. A kam nás naše nohy zavedou příště – nechte se překvapit!!!! :-)

          
Zaujal vás tento článek a chcete jej doporučit?
Vzkaz:
  + odkaz na článek
na
e-mail:
 
 
Máte-li potíže s přihlašováním...
Zapomněl(a) jsem heslo, ale mám ověřenou e-mailovou adresu...
Sjednejte si cestovní pojištění online od 11 Kč za den
Nejlevnější cestovní pojištění si najdete na Porovnej24.cz

Pro kůži

Na magazínu jsou:

rtgerardalis, emadlerjuli, Hojaro, jijina, Tereza7, zatka71
RSS
RSS

 

Venušanka v číslech:
• 5 138 dnů v provozu
• 4 911 článků
• 1 512 soutěží


Copyright © 2006–2019 Venušanka – magazín pro ženy, všechna práva vyhrazena



Dnes je 29.03.2020 a svátek má Taťána