Svět slov

Vyhledávání

Moudrosti do hrsti

Láska k dětem je moje jediné štěstí.
(Božena Němcová)

Let´s speak English … in San Francisco (8. díl)

Eliška Domanská
28. 11. 2008
Let´s speak English … in San Francisco (8. díl)Nejkrásnější místo v celém San Francisku je jedna pláž. Jmenuje je Baker´s Beach a je odtud nádherný výhled na Golden Gate Bridge.

Sem jsem přišla jen abych se podívala na ten výhled – nic jiného. Nakonec jsem ale skončila bosa, s džínama vyhrnutýma ke kolenům uprostřed vln Pacifiku. Což je dost velké šílenství, protože oceán není o nic teplejší než chladné počasí. Ale já prostě miluju procházet se ve vlnách. Takže voda byla ledová (skutečně L-E-D-O-V-Á) a pak mě zlila jedna velká vlna od hlavy k patě (můj foťák to přežil jen zázrakem), ale stejně to byla nádhera.

Vůbec se mi odtamtud nechtělo. Výhled byl nádherný. Zvláštní je, že nejhezčí pohled na Golden Gate Bridge je s odstupem. Ať už je to z vyhlídky na parkovišti přímo u mostu nebo právě z Baker´s Beach, mě se nejvíc líbil, když jsem ho viděla hezky celý.

A tady byl výhled nádherný. Kéž bych tam mohla zůstat navždy. Jen si tam postavit skromný bungalov a každý den se probouzet s tímhle výhledem … Až na ten písek, to je horor. Měla jsem ho úplně VŠUDE. Dost možná, že když teď pořádně protřepu své džíny, tak z nějakého záhybu ještě vypadne pár zrníček :-)

Jednou jsem se rozhodla vyrazit taky na vyhlídkovou jízdu v dvoupatrovém autobuse. Počasí bylo ten den nádherné, a tak jsem jela. Samozřejmě jsem seděla v druhém patře (mimochodem, autobus je nahoře beze střechy), abych měla krásný výhled na Golden Gate Bridge. A samotná vyhlídka byla vážně úžasná – z druhého patra byl na San Francisko úplně jiný pohled a já byla zase trošičku blíž špičkám mrakodrapů, mezi kterými jsme projížděli. Mělo to ale drobný nedostatek – tam nahoře totiž bylo poněkud větrno.


Než jsme dojeli ke Golden Gate Bridge, já už byla zabalená ve flísovce, na džínovce zapnutý každý knoflík, šálu omotanou kolem krku do posledního milimetru. Vítr, vítr, vítr. Na mostě to bylo ještě horší. Ta úžina samotná je dost větrná i bez toho, že tam jedete bůhví kolik kilometrů za hodinu. Zkrátka a jednoduše – z cesty přes most žádné obrázky nemám, protože jsem byla ráda, že jsem svůj foťák vůbec udržela v ruce. Když jsme se vrátili, vlasy mi trčely do všech stran a mezi těmi turisty v šortkách a tričkách jsem vypadala jak ztroskotanec z Antarktidy. Takže jestli budete chtít tuhle jízdu absolvovat, doporučuji velmi teplé oblečení.

Do Golden Gate Parku jsem zamířila s úmyslem projít pěšky celou délku 50 (!!!) bloků. Ušla jsem celkem 23 a když jsem detailním pohledem do mapy zjistila, že dalších 27 bloků jsou samé palouky, stromy, keříky a hřiště, tak jsem zbytek dojela autobusem, protože 50 bloků zeleně je i na mě trochu moc přírody najednou.

Ale určitě si zajděte do Akademie Věd. Tu teď celou zrekonstruovali, ale pokud tam budou mít ty stejné expozice jako když jsem tam byla před pěti lety, pak tam rozhodně musíte.

Před pěti lety mě tam neskutečně šokovala expozice zvířat. Stála jsem tam, oči jak víka od kanálů, protože jsem nevěřila tomu, co vidím. Tak třeba v jednom z těch oken byl les, v něm kláda a po ní se plížila kočka. Pod kládou stáli tři ptáci, po kterých ta kočka šla. Stáli si tam a neměli tušení, co se k nim blíží. Nikdo je neulovil, byli totiž vycpaní, stejně jako ta kočka. Ale já měla pocit, jako bych se dívala na obří trojrozměrnou fotografii odněkud z buše.

Kousek ode mě přímo uprostřed místnosti stála obrovská maketa skály, kolem ní byli rozvěšení racci s roztaženými křídly a na skále byly dokonce bílé cákance jako od jejich trusu. No prostě nádhera.

No a nesmím samozřejmě zapomenout na PIER 39. Je to molo plné obchodů se suvenýry, nádherným výhledem na Golden Gate Bridge, Alcatraz, město a vůbec celý záliv. Byla jsem tu nesčetněkrát. Odtud jsem se pak procházela až k Fisherman´s Wharf. Po cestě jsem míjela jeden obchod se suvenýry za druhým. Vážně mám pocit, že nic jiného tam ani není, kromě jedné restaurace, kterou zmíním příště. Samé suvenýry – pohledy, trička, kravaty, hrnky, propisky, těžítka, magnetky, modely Golden Gate Bridge, Cable Car, viktoriánských domů, … 

Když pak půjdete ještě dál za Fisherman´s Wharf, kolem toho velkého kormidla, kolem točny Cable Car na Hyde Street, dojdete k něčemu, co se nazývá Municipal Pier. Je to takové betonové molo ve tvaru oblouku. Je odtud krásný výhled, ale to místo bylo to nejhnusnější, jaké jsem v San Francisku viděla – polorozpadlé, zrezivělé, páchnoucí močí. Fuj. Takže tam možná ani nechoďte, protože ten výhled za to ani nestojí.

Na PIER 39 jezdí historické tramvaje z Market Street. Jenže ty bývají většinou přecpané turisty a když jsou přecpané, tak řidiči nezastavují, dokud někdo nechce vystoupit. Tak jsem chodila na Kearny Street a odtud jezdila autobusem. Cestou zpátky na Market Street doporučuji jít na konečnou zastávku tramvají na Jones a Jefferson Street.

No a to je vše. Příště vám doporučím pár dobrých restaurací, jednu skvělou sendvičárnu a jeden obchod na ovocné pití. Máte se na co těšit. A pak už se budu se San Franciskem loučit :-)



          
Zaujal vás tento článek a chcete jej doporučit?
Vzkaz:
  + odkaz na článek
na
e-mail:
 
 
Máte-li potíže s přihlašováním...
Zapomněl(a) jsem heslo, ale mám ověřenou e-mailovou adresu...

Pro kůži

RSS
RSS
Venušanka v číslech:
• 5 751 den v provozu
• 4 930 článků
• 1 512 soutěží


Copyright © Venušanka od roku 2006 – magazín pro ženy, všechna práva vyhrazena



Dnes je 02.12.2021 a svátek má Blanka