Let´s speak English – in San Francisco (1.)
Dominika Eliášová
23. 9. 2008
- aneb desatero rad, jak si zařídit (a užít) jazykový pobyt v zahraničí
Angličtina je v dnešní době velmi důležitá. Učí se jí už děti na základní škole, mnohá slova se používají v českých textech, i když česká nejsou (nedávno jsem viděla jeden článek, kde byla zmínka o irském pubu), a pokud anglicky neumíte, tak si v drogerii nekoupíte ani krém na ruce.
Pokud s učením angličtiny – nebo kteréhokoliv jiného jazyka – jednou začnete, pak nesmíte polevit v posilování a udržování svých znalostí. Tím nejlepším, co pro sebe můžete udělat, aniž byste opustili hranice naší země, je číst knihy v angličtině, sledovat filmy v původním znění (s titulky nebo bez), nebo místo českých zpráv sledovat CNN. To vás nic nestojí. Další možností je zaplatit si jeden z mnoha a mnoha kurzů angličtiny, které dnes jazykové školy nabízejí.
Ovšem to nejlepší, co pro sebe a pro své jazykové znalosti (případně neznalosti) můžete udělat, je vyrazit na jazykový kurz do zahraničí. Je sice pravda, že takový pobyt je o dost dražší – dobře, je to ta nejdražší alternativa – ale z vlastní zkušenosti vás můžu ubezpečit, že takový měsíční (nebo klidně dvouměsíční) pobyt v San Francisku (nebo kdekoliv jinde, kam vás to láká) stojí za každou korunu, kterou zaplatíte.
Z vlastní zkušenosti také vím, že to není tak snadné jako jít a koupit si třeba knížku.
Nefunguje to tak, že si vyberete pobyt, zaplatíte za něj, koupíte si letenku a hned druhý den odjíždíte sbalení na letiště a odlétáte vstříc horizontu. Nic takového. Zařídit jazykový pobyt vyžaduje čas a také nějaké to vyřizování a vyplňování. Proto je třeba s tím začít minimálně měsíc před plánovaným odletem.
Když jsem si před pěti lety zařizovala svůj první jazykový pobyt v zahraničí, neměla jsem tehdy ani to nejmenší tušení, do čeho jdu. Jazykový pobyt v zahraničí (a vůbec to zahraničí samotné) pro mě tehdy byla velká neznámá. Proto jsem se rozhodla napsat sérii článků, určenou lidem, kteří jsou na tom jako já tehdy – lidem, kteří se chystají na jazykový pobyt (nebo o tom přemýšlí) a neví, co od toho očekávat, ale také pro ty, kdo třeba ještě nevybalili po prázdninách letošního léta a už přemýšlí, kam pojedou to léto příští.
Ve svých článcích vám nabídnu shrnutí toho nejdůležitějšího, co jeden takový kurz obnáší, pár rad a nakonec, jako takovou třešinku na dortu, ještě pár tipů a postřehů ze San Franciska pro ty, kdo se rozhodnou pro jazykový kurz v tomto krásném městě (ale nemyslete si, že bych tomuhle místu dělala kdovíjakou reklamu – je to sice krásné město, ale vy si jeďte, kam chcete :-)
Takže můžeme začít, nebo ne? Jdeme na to:
V první řadě je třeba vybrat si, kam chcete jet. Možností máte více než dost: Spojené Státy, Kanada, Velká Británie, Irsko, Austrálie, Nový Zéland, Jihoafrická republika, dokonce Malta nebo Barbados. A když si pak vyberete agenturu, se kterou do toho půjdete (je jich několik a výběr nechám na vás), pak je na čase vybrat si typ ubytování (o výběru kurzu i o škole samotné vám více řeknu ve čtvrté kapitole).
Existují dvě možnosti ubytování: studentská ubytovna nebo hostitelská rodina.
Studentská ubytovna (v San Francisku to jsou apartmány Vantaggio Suites): můžete si vybrat, jestli budete na pokoji s nějakým dalším studentem, nebo si připlatíte za samostatný pokoj. Ve společném pokoji se studentem z jiného koutu světa si můžete skvěle procvičit své znalosti angličtiny, které jste se třeba právě naučili, ale v samostatném pokoji máte absolutní svobodu, jste naprosto nezávislí a jste sami svým pánem. Asi jedinou nevýhodou je, že máte zajištěnou pouze snídani a oběd i večeři si musíte obstarat sami.
Hostitelská rodina: i tady si můžete víc než bohatě procvičit svou angličtinu, protože máte s kým si popovídat a navíc máte zajištěnou nejen snídani, ale také večeři. Také máte možnost seznámit se se zvyky té které kultury, a to z první ruky. Na druhé straně v tom však může chybět ten pocit úplné nezávislosti a samostatnosti, když je člověk sám v cizím prostředí a musí si poradit jak sám umí.
Dalším krokem je zařizování víza, hlavně pokud míříte do Spojených Států. Se samotným vyplňováním potřebného formuláře, které teď můžete provést i z pohodlí svého domova, vám jistě pomohou v agentuře. K pohovoru na ambasádu je však potřeba přinést různé dokumenty a pro to mám jednu jedinou radu: nenechávejte nic na poslední chvíli a než zamíříte na ambasádu, ujistěte se, že máte vše.
Tak to by bylo pro zatím vše. V příštím díle vám poradím s výběrem letenky, seznámím s různými bezpečnostními opatřeními na letištích a také se samotným letem. A máte se určitě na co těšit!
23. 9. 2008
- aneb desatero rad, jak si zařídit (a užít) jazykový pobyt v zahraničí Angličtina je v dnešní době velmi důležitá. Učí se jí už děti na základní škole, mnohá slova se používají v českých textech, i když česká nejsou (nedávno jsem viděla jeden článek, kde byla zmínka o irském pubu), a pokud anglicky neumíte, tak si v drogerii nekoupíte ani krém na ruce.
Pokud s učením angličtiny – nebo kteréhokoliv jiného jazyka – jednou začnete, pak nesmíte polevit v posilování a udržování svých znalostí. Tím nejlepším, co pro sebe můžete udělat, aniž byste opustili hranice naší země, je číst knihy v angličtině, sledovat filmy v původním znění (s titulky nebo bez), nebo místo českých zpráv sledovat CNN. To vás nic nestojí. Další možností je zaplatit si jeden z mnoha a mnoha kurzů angličtiny, které dnes jazykové školy nabízejí.
Ovšem to nejlepší, co pro sebe a pro své jazykové znalosti (případně neznalosti) můžete udělat, je vyrazit na jazykový kurz do zahraničí. Je sice pravda, že takový pobyt je o dost dražší – dobře, je to ta nejdražší alternativa – ale z vlastní zkušenosti vás můžu ubezpečit, že takový měsíční (nebo klidně dvouměsíční) pobyt v San Francisku (nebo kdekoliv jinde, kam vás to láká) stojí za každou korunu, kterou zaplatíte.
Z vlastní zkušenosti také vím, že to není tak snadné jako jít a koupit si třeba knížku.
Nefunguje to tak, že si vyberete pobyt, zaplatíte za něj, koupíte si letenku a hned druhý den odjíždíte sbalení na letiště a odlétáte vstříc horizontu. Nic takového. Zařídit jazykový pobyt vyžaduje čas a také nějaké to vyřizování a vyplňování. Proto je třeba s tím začít minimálně měsíc před plánovaným odletem.
Když jsem si před pěti lety zařizovala svůj první jazykový pobyt v zahraničí, neměla jsem tehdy ani to nejmenší tušení, do čeho jdu. Jazykový pobyt v zahraničí (a vůbec to zahraničí samotné) pro mě tehdy byla velká neznámá. Proto jsem se rozhodla napsat sérii článků, určenou lidem, kteří jsou na tom jako já tehdy – lidem, kteří se chystají na jazykový pobyt (nebo o tom přemýšlí) a neví, co od toho očekávat, ale také pro ty, kdo třeba ještě nevybalili po prázdninách letošního léta a už přemýšlí, kam pojedou to léto příští.
Ve svých článcích vám nabídnu shrnutí toho nejdůležitějšího, co jeden takový kurz obnáší, pár rad a nakonec, jako takovou třešinku na dortu, ještě pár tipů a postřehů ze San Franciska pro ty, kdo se rozhodnou pro jazykový kurz v tomto krásném městě (ale nemyslete si, že bych tomuhle místu dělala kdovíjakou reklamu – je to sice krásné město, ale vy si jeďte, kam chcete :-)
Takže můžeme začít, nebo ne? Jdeme na to:
V první řadě je třeba vybrat si, kam chcete jet. Možností máte více než dost: Spojené Státy, Kanada, Velká Británie, Irsko, Austrálie, Nový Zéland, Jihoafrická republika, dokonce Malta nebo Barbados. A když si pak vyberete agenturu, se kterou do toho půjdete (je jich několik a výběr nechám na vás), pak je na čase vybrat si typ ubytování (o výběru kurzu i o škole samotné vám více řeknu ve čtvrté kapitole).
Existují dvě možnosti ubytování: studentská ubytovna nebo hostitelská rodina.
Studentská ubytovna (v San Francisku to jsou apartmány Vantaggio Suites): můžete si vybrat, jestli budete na pokoji s nějakým dalším studentem, nebo si připlatíte za samostatný pokoj. Ve společném pokoji se studentem z jiného koutu světa si můžete skvěle procvičit své znalosti angličtiny, které jste se třeba právě naučili, ale v samostatném pokoji máte absolutní svobodu, jste naprosto nezávislí a jste sami svým pánem. Asi jedinou nevýhodou je, že máte zajištěnou pouze snídani a oběd i večeři si musíte obstarat sami.
Hostitelská rodina: i tady si můžete víc než bohatě procvičit svou angličtinu, protože máte s kým si popovídat a navíc máte zajištěnou nejen snídani, ale také večeři. Také máte možnost seznámit se se zvyky té které kultury, a to z první ruky. Na druhé straně v tom však může chybět ten pocit úplné nezávislosti a samostatnosti, když je člověk sám v cizím prostředí a musí si poradit jak sám umí.
Dalším krokem je zařizování víza, hlavně pokud míříte do Spojených Států. Se samotným vyplňováním potřebného formuláře, které teď můžete provést i z pohodlí svého domova, vám jistě pomohou v agentuře. K pohovoru na ambasádu je však potřeba přinést různé dokumenty a pro to mám jednu jedinou radu: nenechávejte nic na poslední chvíli a než zamíříte na ambasádu, ujistěte se, že máte vše.
Tak to by bylo pro zatím vše. V příštím díle vám poradím s výběrem letenky, seznámím s různými bezpečnostními opatřeními na letištích a také se samotným letem. A máte se určitě na co těšit!
| Tweet |
