Poezie a próza

Nové začátky

Sherryl Woodsová
5. 7. 2011
Komentáře: 0, posl.:
„Asi bych měla svoje rozhodnutí přehodnotit.“
„A které by to mělo být? Že se nevrátíš k Billovi a přijdeš sem?“
„Že si tě vezmu. Už jsem byla připravená říct ano…“
Na okamžik úplně zkameněl. „Myslíš to vážně?“
Maddie se rozesmála. „Netvař se tak vyděšeně. Ale teď už ti nedovolím couvnout.“
Pevněji ji k sobě přitiskl. „Nikdy!“
Natáhla se pro halenku a vyndala z kapsičky jednoduchý prstýnek s diamantem. „Tu polevu jsem z něj smyla,“ sdělila mu.
„Takže nebudeš nic namítat, když ti ho navléknu na prst?“
Zamračila se. „To je všechno? Takhle si představuješ ...více »

Pochopte to přece!

Halina Pawlowská
21. 1. 2011
Komentáře: 0, posl.:


Pochopte to přece!


Oslovili mne z jedné z televizí a nabídli mi, abych jim dělala šéfa projektu. Šlo o nový seriál a já dostala za úkol sestavit tým, s kterým budu kráčet vpřed k seriálovým zítřkům. Řekla jsem to Karolíně. Chodila se mnou na FAMU, problém byl jen v tom, že v praxi se scénáristikou nikdy neživila, a tak trvalo dost dlouho, než do toho zase přišla. To právě přišly v televizi na řadu nové změny, přišel nový šéf, přišly nové zaměstnanecké struktury a já musela odejít z funkce „šéfa projektu.“ Na mé místo přišla Karolína. Trošinku (ale jen docela ...více »

Jíst, meditovat, milovat

Elizabeth Gilbertová
29. 12. 2010
Komentáře: 2, posl.: 30. 12. 2010
jíst…
V uších jsem slyšela pohrdavý hlas bývalého manžela: Takže kvůli tomuhle jsi všechno zahodila? Proto jsi zničila celý náš společný život? Kvůli pár stonkům chřestu a italským novinám?
Nahlas jsem mu odpověděla: „Tak za prvé, je mi to velice líto, ale do toho tobě už vůbec nic není. A za druhé, abych odpověděla na tvou otázku… ano.“

meditovat…
„Zapomeň na prohlížení památek – na to máš zbytek života. Teď jsi na duchovní cestě, zlato. Máš osobní pozvání od Boha – opravdu ho chceš odmítnout? Poslechni svýho kámoše Richarda. Když ...více »

Jak si vybrat ty pravé

Camilla Mortonová
30. 8. 2010
Komentáře: 0, posl.:
Říká se, že boty na vysokých podpatcích vynalezl Leonardo da Vinci (1452–1519). Jenže ono se říká, že Leonardo da Vinci vynalezl většinu věcí. Dějiny jsou plné bot na vysokých podpatcích, nosily je nejen ženy, ale i muži, protože jde o botu koketní, která nositeli dodává pár chybějících centimetrů výšky. Modelka a herečka Veronica Webbová řekla: „Vysoké podpatky vás pozdvihnou na piedestal, kam patříte.“

Dobré boty na podpatku jsou jako luxusní auto nebo jedinečné umělecké dílo. Nepotřebujete je, prahnete po nich, milujete je, zbožňujete a hlavně: musíte je mít! Dobrá ...více »

Skoro Francouzka

Sarah Turnbull
12. 8. 2010
Komentáře: 3, posl.: 12. 8. 2010
Opustila jsem Austrálii v naději, že do jednoho jediného nezapomenutelného roku vměstnám tolik dobrodružství, kolik by vydalo na celý život. Vzala jsem si na rok volno od práce televizní reportérky v Sydney, rozhodnutá procestovat Evropu.

Pokud nevyrazím teď, neudělám to už nikdy, varoval mne potměšile znějící hlas v mé vlastní hlavě. Na druhé straně mě už ale v sedmadvaceti letech nelákala vidina, že bych měla putovat s batůžkem na zádech od jednoho laciného hostelu pro turisty do druhého. Malovala jsem si to spíše tak, že se ponořím do fascinujícího světa cizích kultur a budu ...více »

Jako Adam a Eva

Ivana Tichá
3. 8. 2010
Komentáře: 0, posl.:
Tak jako Bůh stvořil pro Adama Evu,
stvořil i mě pro tebe.
Tenkrát v létě nám patřil Český ráj.
Bylo nám devatenáct.

Možná tam známe všechny rybníky,
skály a cesty,
co vždycky někam vedou
a nebo ty, co se jen tak ztratí
v lese.

Slunce a déšť, ti jediní společníci
naší lásce přály.
Ale neměli jsme jíst zakázané ovoce,
nepoučitelní,
tak jako Adam a Eva,
byli jsme z ráje ...více »

Zapletla jsem se ti do života

Ivana Tichá
21. 4. 2010
Komentáře: 2, posl.: 21. 4. 2010
Zapletla jsem se ti do života
s taškou těžkou.
Hned ses nabídl, že ji poneseš.
Asi jsi věřil tenkrát v lásku na
první pohled
a já ne, víš,
zatím jsem tápala v klučičích
duších.
Zapletl ses mi do života
a toulal ses se mnou v
Prachovských skalách,
promokl na kost, tak jako já.
Hladil mé vlasy a ruce
a já pořád ještě tápala v tvé
duši… ...více »

Snílek

Simona Kukučová
29. 1. 2010
Komentáře: 1, posl.: 6. 2. 2010
Tak mi pověz, kolik beránků mám

ještě spočítat, tak mi pověz, kolik

nocí mi bude někdo lhát.

Kolik dnů to potrvá, než si uvědomím

realitu, kolik slz mám k pláči a kolik

ještě citu.



Jsem chladná nebo ještě dýchám?

Myslím nebo se mi to jen zdá?

Jsem zmatená a nevím, co mám říkat.

Asi bez iluzí půjdu dál.

Každé slovo tvoří větu, každá úloha má

řešení, a proč já se nemám k světu?

Mým přítelem je zděšení.



Hraju v tomto prapodivném ...více »

Tak jsem to dokázala…

Eva Urbaníková
11. 7. 2009
Komentáře: 15, posl.: 13. 7. 2009
Dnes opustím svého muže.
A naše sedmiletá dvojčata. A psa Maxima a celých dvě stě třicet metrů čtverečních obytné plochy v našem domě, který stojí sedm kilometrů za Bratislavou.

Ani jeden z nich to netuší. Sedí u stolu, snídají, můj muž čte noviny, které jsem koupila během rychlé procházky s Maximem, je dokonale oblečený, učesaný a zhruba každé tři minuty zvedne oči směrem k chlapcům a řekne:
„Jezte!“

Periferně vidím Olivera, jak hází kousky párku pod stůl Maximovi, ten po nich mlsně, ale tiše skáče, jako kdyby věděl, že jsou to tajná sousta a velký pán si jeho ...více »

Kde jsi, JARO?

lenig
21. 3. 2009
Komentáře: 27, posl.: 1. 4. 2009
Vůbec nevím, která bije,
stále sníh tu poletuje…

Občas vidím sluníčko,
ale jenom maličko…

Sněženky už odkvetly,
kde jsi JARO, kde jsi TY???

Venku stupňů mínus jeden,
připomíná to spíš leden :-)

Dlouhá zima letos tu je,
už mě hodně unavuje…

Bledule již odkvetly,
Kde jsi JARO, kde jsi TY???

Krokusy se zimou choulí,
pod ledovou bílou koulí…

Počasí se divně tváří,
jaro je jen v kalendáři!

Dnes je 1. jarní den,
Kde jsi JARO, kde jsi jen???

Smutně sedím, ...více »

Zabila jsem, mami…

Erna
25. 6. 2011
Komentáře: 3, posl.: 10. 6. 2012
Pavlína po očku pozorovala svoji sokyni v lásce: Ireninu štíhou šíji, lehce zkadeřené černé vlasy, sepnuté do drdolu, křehký profil, v němž dominoval krásný, štíhlý nosík a husté, do oblouku stočené řasy. Irena si srkla vína a uchichtla se. Pak si odfoukla z čela ofinu a smyslně si olízla rty. V tu chvíli zazněl výstřel… Bezvládné tělo se skácelo k zemi.

Když se Pavlína o Ireně poprvé dozvěděla, mávla nad tím rukou a ušklíbla se: někdo jí chce poničit její pohodu a štěstí, nic to neznamená. Zase se někdo pokouší vrazit mezi Pavlínu a Igora klín, zasít mezi ně semínko nedůvěry a ...více »

Láska…

Saliven Lacroa
16. 1. 2011
Komentáře: 1, posl.: 16. 1. 2011
HLUBOKÁ HUDBA
OSTROV SOUZNĚNÍ
POZNÁVÁM HOUSLE
ZNÍ TAK KRÁSNĚ

JAKO BYCH MILOVAL ŽENU
ROZTOUŽENOU A NÁRUŽIVOU
CO NA OPLÁTKU TISKNE MI RUKU KE SVÉ HRUDI

TIŠE ŠEPTÁ, ZŮSTAŇ
ZAVÍRÁM OČI, TOPÍM SE
V ŘECE POLIBKŮ
TAK ROZBOUŘENÉ
OKAMŽIKY NĚHY
ROZKOUSANÝ RET, ZŮSTAŇ
ÚDERY KLAVÍRU, NEMOHU

HOUSLE
DO UŠÍ ŠEPTAJÍ
ZŮSTAŇ

UŽ Z DÁLKY SLYŠÍM TU GENIÁLNÍ KOMPOZICI
TRIO VE DVOU V JEDNOM
NEMOHU
MILOVAT NÁS VÍCE NEŽLI TEBE
NEŽ DOTEKY TVÝCH SAMETOVÝCH BŘÍŠEK PRSTŮ
PO MELOUNU VONÍCÍ ...více »

Mezi nebem a peklem…

Ivanka Devátá
6. 10. 2010
Komentáře: 0, posl.:
Přikročme tudíž ke druhé skupině žen, u níž lze předpokládat nejkrásnější chvíli špičkové kvality. Patří do ní krásné, ctižádostivé… No, někdy méně krásné, ale o to ctižádostivější příslušnice něžného pohlaví, které ovládají způsob, jak nasměrovat svoje city výhradně na ta místa, kde je zemský povrch hustě zalidněn miliardáři. (Před lety bych napsala milionáři. Jenže před lety byla za dvě stě tisíc vila jako dort, zatím co dnes je za dva a půl milionu garsonka.)

Snění těchto dam je pro mě ještě méně pochopitelné než chůze po řeřavém uhlí či sušení mokrých ledových prostěradel na ...více »

Záludná síť

Helene Turstenová
19. 8. 2010
Komentáře: 0, posl.:
Elof Persson musí zemřít. Není jiná možnost, jak se ho zbavit. Přestože patří k tajné policii, nedošlo mu, jak nebezpečnou hru hraje. Je mocný a sebejistý. Jeho agresivita budila hrůzu, už když ho před nějakými dvěma měsíci poznal. I jeho fyzická síla byla odstrašující. Tu s oblibou demonstroval tak, že svému protějšku sevřel krk a zanechal na něm bolestivé zarudnutí, které mizelo až další den.

Policista s neskrývaným opovržením chrlil všechny myslitelné nadávky a vyhrůžky a on si je v naprostém šoku nechal líbit. Ztuhl hrůzou při vědomí, že ten muž je schopen zničit mu budoucnost, ...více »

S tebou nebo bez tebe

Carole Matthewsová
7. 8. 2010
Komentáře: 0, posl.:
Nemůžu jít do práce. Musím jít do práce. Mám skvělé kolegyně, které mě podrží. Hotové požehnání. Budou na mojí straně, budou se mnou z celé duše soucítit a Jakea nazvou všemi možnými sprostými výrazy včetně „kurevníka“. To mi o stupínek zvedne náladu. Nebude jim vadit, že se děsně zpozdím a zbytek dne strávím brečením do hrnku mizerného kafe z automatu.

Vejce natvrdo a opečený chléb mají být radostí všedního života, ale u mě to nějak nezabírá. Rozbíjím skořápku na těch, která tu zanechal Jake, a možná s větší silou, než je nutné, a civím na krabaté bílky a vyschlé žloutky. A žaludek ...více »

Co ti dnes dám

Ivana Tichá
26. 5. 2010
Komentáře: 0, posl.:
Dám ti slunce a jeho teplo a sílu,
vodu v řece, i tu, co po kapkách naprší,
zelenou trávu, lesy a hory,
jsem prej holka, co ti to s ní nesluší.

Dám ti modrý nebe a motýly na louce,
volnost koní i pevnost skály,
kamínky pro štěstí, co jiný zahodí,
jsem prej holka, co se k tobě nehodí.

Dám ti černou noc i bílý ráno,
čas, co se nikde neměří
a pohádky, co občas píšu.
Jsem prej holka, který nikdo nevěří !? ...více »

Schody do nebe

Blanka Šimonová
4. 2. 2010
Komentáře: 3, posl.: 8. 2. 2010
Po schodech z lásky,
já půjdu za Tebou,
budem stoupat vzhůru,
kam jiní nemohou.

Budem tam spolu,
ruku v ruce,
budou tam spolu
i naše srdce.

Budem si hledět do očí
a lásku vyznávat,
budem si hledět do očí
a jeden druhého poznávat.

Budem se líbat,
budem se smát
a nemyslet na to,
že za pár dnů,
už budem jen vzpomínat ! ...více »

Kalamita

lenig
16. 10. 2009
Komentáře: 11, posl.: 19. 10. 2009
V devět hodin vypuklo to,
rázem skončilo babí léto!

Nevím, oč tu přesně běží,
už tři hodiny hustě sněží.

A to máme teprve říjen,
jaká zima letos přijde???

Auta, co nemají zimní gumy,
ženou se přímo do záhuby.

Město je bez obvyklého davu,
kdo nemusí, nevystrčí hlavu.

Jen školáci ze tříd vybíhají
a ze sněhu velkou radost mají.

Už je jedna hodina,
sněhu stále přibývá.

Trávníky jsou zasypané
a k tomu ještě vítr vane.

Paní ZIMA přišla brzy,
podzim nebyl, to mě mrzí. ...více »

Alergik v přírodě

B.
4. 5. 2009
Komentáře: 5, posl.: 8. 5. 2009
Všechno kvete, voní šeřík,
Je tam krásně, tak jdu randit:-)

Jdeme s milým, ruku v ruce
lesíkem a po palouce…

Náhle kýchnu, jednou, dvakrát,
za chviličku je to stokrát :-(

Všude lítaj zrádné pyly,
mně se ovšem s milým líbí.

Z nosu však mi teče, čím dál víc,
mé tělo pokrývá známý hic.

Oči mě pálí, v krku škrábe,
někdo mi nepřál tohle rande???

Musíme končit a jít domů,
osprchovat pyly z kytek a stromů :-(

A tak vám radím, lidi všici,
Teda hlavně vy alergici… ...více »

Bez názvu (vymyslíme ho)?

Zlata Ptáčková
19. 3. 2009
Komentáře: 5, posl.: 23. 3. 2009
Každá žena má prý mnoho tváří,
je září a tak zářím,

Jsem míček, co skáče si,
nahoru, dolů, rozhodně výš než ty.

Se zlatavým listím na stromech,
povídám si o ctnostech,

kdo u jejich kmenů zmožen sed,
miloval i naposledy vzdech.

Jsem kukaččím potomkem v hnízdě sýkořím,
bolestí a příkořím,
natáhni ruku,

shoď mě na zem,

Chci se smát,

jsem blázen.



...více »