Svět slov

Vyhledávání

Moudrosti do hrsti

Veliká láska? Já myslím, že to je, když se dva lidé dovedou snášet po celý život, oddaně a věrně.
(Karel Čapek)

Americké střípky

Let´s speak English – in San Francisco (2.)

Eliška Domanská
1. 10. 2008
Komentáře: 1, posl.: 4. 10. 2008
Let´s speak English - in San Francisco (2.) aneb desatero rad, jak si zařídit (a užít) jazykový pobyt v zahraničí

Létání už dnes není co bývalo – je mnohem bezpečnější. Pryč jsou doby, kdy letadla mohla létat jen pod úrovní mraků, kde jimi otřáslo a zahoupalo každé škytnutí větru. Takové cestování bylo tehdy jen pro ty nejotrlejší. Dnes už to dávno neplatí – dnes je létání tím nejbezpečnějším způsobem přepravy, jaký vůbec existuje.


Je neuvěřitelné, jaký pokrok letadla udělala – vždyť je to teprve 105 let od chvíle, kdy se do vzduchu vznesl první létající stroj. Byl to Flyer bratří Wrightů a ...více »

Laptop

Dobruška
10. 6. 2008
Komentáře: 48, posl.: 7. 10. 2008
Laptop Ahojky lidi a lidičky, kteří čekáte na další pokračování. Je neděle večer, skoro půlnoc a já teprve teď mám šanci napsat pár omluvných slůvek.

Ne, nebudu se vymlouvat, jen na svou obhajobu uvedu několik faktů. Vstávám v šest ráno, každý, každičký den. V osm už jsem v práci a domů se vracím zas až večer. Takže času vážně pomálu.

Ve volných dnech (někdy jeden – málokdy dva za sebou) doháním resty, co jsem nestihla přes týden. Naštěstí jsme tady všichni zdravotně celkem v pohodě. Bábinka Irenka už je v domově důchodců (a mně tím pádem přibylo cestování za ní).
...více »

Je to tady celé jako jeden kriminál!

Dobruška
20. 5. 2008
Komentáře: 8, posl.: 11. 8. 2008
Je to tady celé jako jeden kriminál! Skončila jsem s úklidem koupelny. Netrpělivě jsem pokukovala po kuchyňských nástěnných hodinách. Ručička se jen pomalounku přibližovala k sedmé. I Ema to zpozorovala, a ještě než mě propustila pro dnešek na „vzduch“, zasvětila mě do dvou prvních, velice důležitých a neporušitelných pravidel (skoro zákonů) v její kuchyni.

Její kuchyň byla totiž vedena přísně „glad košer“. Košer v překladu znamená čisté – a glad košer je ještě čistější. V podstatě to znamená, že se NIKDY nejí společně mléčné a masové výrobky. Zapomeňte na naši svíčkovou, nebo jen obyčejné kuře na ...více »

Nenáviděly jsme se navzájem!

Dobruška
6. 5. 2008
Komentáře: 46, posl.: 12. 5. 2008
Nenáviděly jsme se navzájem! Ema se o mě přestala starat v momentě, kdy mi gestem představila můj „nový domov“ a na talíř z plastiku nakydala něco k snědku. I jí muselo být jasné, že jsem po tom dlouhém harcování New Yorkem vyhládlá, žíznivá a utahaná.

Na talířku přede mnou se skvěl nějaký bílý nok. Připomínal vzhledem naše krupicové noky do polévky. Žádné máslo a kakao, či opražená strouhanka se nekonala, zato talíř zdobil miniaturní kousek vařené mrkve a řapíkatého celeru. Vedle položila paní domu dva malinké a průhledné krajíčky bílého chleba a plastikovou průhlednou vidličku. Na můj zvědavý a ...více »

New York? Zůstaly jen vzpomínky…

Dobruška
15. 4. 2008
Komentáře: 14, posl.: 19. 4. 2008
New York? Zůstaly jen vzpomínky... Seděla jsem v pohodlném autobusu a cloumaly se mnou smíšené pocity. Ke skutečnému klidu jsem měla daleko. Věděla jsem sice, že tady mě už nikdo z celé té slavné cigánské rodinky nepronásleduje, že můj útěk se zdařil, ale za krkem mi seděl pocit, taková zvláštní nejistota, zda jsem neudělala botu, zda to nebyl omyl, zda by nebylo lepší všechny ty křivdy a křivdičky a nedorozumění překousnout a zůstat.

“Ale co, kuš, babo!“ Okřikla jsem v duchu sama sebe. Není přece jisté, zda by se ten neblahý tlak nestupňoval a já bych se později musela rozhodnout za mnohem horších ...více »

V uších mi dlouho znělo poslední české slovo…

Dobruška
1. 4. 2008
Komentáře: 31, posl.: 19. 4. 2008
V  uších mi dlouho znělo poslední české slovo... Kolikrát jsem napůl žertem, napůl vážně odpovídala na otázku, zda se nebojím, že mám pro strach uděláno. Jako furiant! Je to taková zvláštní falešná hrdost, co nás nutí nepřiznat, že přece všichni dobře známe to staré, pravdivé zlidovělé rčení; že kdo se nebojí, ten spadne a natluče si držku (sorry, pusinku).

Kristýna sama začala jevit známky netrpělivosti. Ono cestovat od božího rána přes celý New York ve dvou směrech přece jen zabere hrůzu času. Už se mnou strávila celé jedno dopoledne, jen tak z nezištnosti a to jí nikdo nezaplatí….

Moc jsme nemluvily. V subwayi bylo ...více »

Kristýna

Dobruška
18. 3. 2008
Komentáře: 32, posl.: 23. 3. 2008
Kristýna Vylézala jsem z vody a otřepávala se jako ratlík. Kapičky mořské vody stříkaly kolem a leskly se na slunci jako duhové perličky. Na moment, na okamžik… než se zpět vrátily do oceánu a vsákly se do písku.

“Musím si pro ručník a věci, nechala jsem to na pláži,“ prosila jsem plavčíka o strpení a z podhledu pozorovala jeho rozesmátou tvář. „Fakt jsem se netopila, jen jsem nevěděla, jak vám to vysvětlím v anglině.“

“Jak dlouho jsi tady?“ zeptal se mě namísto odpovědi. „Proč?“ Vrátila jsem přihrávku. „Protože mi stále vykáš, to tu ...více »

Obvinění

Dobruška
26. 2. 2008
Komentáře: 21, posl.: 10. 3. 2008
Obvinění Stát se mi to doma, v Čechách, s mymi dětmi, žádné drama by se nekonalo. Obleču děcka, sbalím maroda a šupito presto na rentgen. Tady jsem musela počkat na otce Joshuu a lehko mi při tom u srdíčka nebylo, ba co víc, docela slušně mi začalo cvakat u prdýlky.

Joshua si dával načas a mě to vážně znervozňovalo. Vrátil se až v pozdním odpoledni, unavený a bez nálady. Něco ho muselo trápit víc než Tifanin problém, přesto jsem se nevyhla obvinění z jeho strany, až do chvíle, kdy jsem vystrkala Marka z pokoje a celou historii popravdě objasnila. Přesto jsem si nebyla jista, nakolik až se ...více »

Nerada prohrávám, nerada ztrácím…

Dobruška
12. 2. 2008
Komentáře: 29, posl.: 15. 2. 2008
Nerada prohrávám, nerada ztrácím... Vzdáleně ten supermarket připomínal naše česko-německá obchodní střediska, jen systém a velikost se lišily. Nikdo se neobtěžoval přinést si „svou plátěnou tašku, košíky se braly ze stanoviště bez placení a služba u pokladny byla nepřetržitá.

Zatímco zákazník platí (a hlídá si penízky), chlapec či dívka či důchodce pakuje vše do silonových tašek a takto nabalené zboží ukládá do košíku – obrovských nákupních vozů.

Dost mě ten servis překvapil, tenkráte jsem to zažila prvně a přiznám se, že hlavou mi letěla hříšná myšlenka – poznámka na konto rozmazlených amíků; ...více »

Vánoce…

Dobruška
11. 12. 2007
Komentáře: 17, posl.: 17. 12. 2007
Vánoce... Už začalo předvánoční období a začíná také období nádherných, předvánočních filmů. Dojemných, humorných, sentimentálních, které nás už tradičně provedou tím předvánočním třeštěním a naladí nás do slavnostní nálady, někdy do něžna, někdy do vesela, a tak jako tady v Americe běží každoročně film „Sleepless in Seattle“, u vás se hraje „Anděl na horach“, „S tebou mě baví svět“ a „Krakonoš a lyžníci“.

Uznejte sami, že to není nejlepší čas na psaní příběhu, ve kterém právě propuká léto. Nějak se nám to vymyká sezóně a ne a ne se strefit do vánoční ...více »

Let´s speak English – in San Francisco (1.)

Dominika Eliášová
23. 9. 2008
Komentáře: 1, posl.: 30. 9. 2008
Let´s speak English - in San Francisco (1.) - aneb desatero rad, jak si zařídit (a užít) jazykový pobyt v zahraničí

Angličtina je v dnešní době velmi důležitá. Učí se jí už děti na základní škole, mnohá slova se používají v českých textech, i když česká nejsou (nedávno jsem viděla jeden článek, kde byla zmínka o irském pubu), a pokud anglicky neumíte, tak si v drogerii nekoupíte ani krém na ruce.

Pokud s učením angličtiny – nebo kteréhokoliv jiného jazyka – jednou začnete, pak nesmíte polevit v posilování a udržování svých znalostí. Tím nejlepším, co pro sebe můžete udělat, aniž byste opustili ...více »

Staré dobré časy…

Dobruška
27. 5. 2008
Komentáře: 17, posl.: 5. 6. 2008
Staré dobré časy... Milí přátelé, vy, co pravidelně úterý co úterý čtete Americké střípky – dovolte, abych se omluvila a vysvětlila, proč zde chybí další díl… A omluvila se i na týden příští, protože si potřebuji vzít od psaní pár dní volna…

Až teď jsem se poprvé za celý týden dostala na počítač. Celých deset dnů byl doslova blázinec. Bábinku (96 let starou) jsem odvezla do špitálu a už se domů nevrátí.

Jeji dcerka (mimochodem jsme stejně staré) přijela z Bostonu a po několika dnech pobytu si ji odveze někde poblíž, bude to něco jako domov důchodců, ale mnohem komfortnější, samostatné ...více »

Na tvá slova, babi, došlo…

Dobruška
13. 5. 2008
Komentáře: 14, posl.: 5. 6. 2008
Na tvá slova, babi, došlo... Jsou dny v životě lidském nabité událostmi. Každá minuta je plná překvapení. 24hodinový maraton nových a nových poznatků. Tohle byl jeden z nich.

Představa, že teprve ráno jsem utíkala od cigánů s děsem v zádech, a že během několika málo hodin jsem se přenesla z konce dvacátého století zpět do počátku osmnáctého, mi připadala neuvěřitelná, a kdyby mi někdo tvrdil, že je to možné, poslala bych ho urychleně na psychiatrické vyšetření. Teď jsem v té situaci byla sama, a vůbec jsem si nepřipadala jako blázen.

Drhla jsem vanu v koupelně (v té společné, kde se koupaly děti, ...více »

Postel

Dobruška
29. 4. 2008
Komentáře: 20, posl.: 4. 5. 2008
Postel Projeli jsme tou branou a ocitli se tak rázem v docela jiném světě. Značně zalidněném světě. Kodrcali jsme se pár metrů po hrbolaté a ještě pásy zpomalujících hrbolků vylepšené příjezdovce.

Tady se nedalo pospíchat. Židovka za volantem se umně vyhýbala všem těm poházeným tříkolkám, malým bicyklům a kočárkům s panenkami a nijak se nad tím nevzrušovala. Byla na to zvyklá. Všude pobíhaly děti – houfy dětí, a tady za bezpečným plotem to byl pro ně ráj na zemi.

Bezstarostně dováděly a hlučely, jejich pokřik tlumily až koruny vysokých jedlí, smrků a rozložitých dubů ...více »

Netušila jsem, jak velkou chybu dělám…

Dobruška
8. 4. 2008
Komentáře: 23, posl.: 14. 4. 2008
Netušila jsem, jak velkou chybu dělám... Nejlépe prodejné produkty lidstva jsou naděje, sny a zázraky. Taky jsem měla svůj sen a naději, že se uchytím v Americe, ve slušné rodině, že budu mít důstojnou práci a šanci poctivě se uživit a trošku tak přilepšit rodině.

Ještě štěstí, že na zázraky nevěřím. Zázraky jsou nejen dílem osudu, ale především osobního snažení, odvahy a nesmírného množství práce (a na to věřím). Stávají se občas, ale více než občas je jim třeba napomoci nejméně osobní silou a disciplínou.

Lidé říkají: „Pomoz si sám, Bůh ti pomůže…“ Doufala jsem jen, že budu mít i nadále dost sil ...více »

Šílený strach mi svíral hrdlo!!

Dobruška
25. 3. 2008
Komentáře: 36, posl.: 30. 3. 2008
Šílený strach mi svíral hrdlo!! Svět je stále krásný, oblohou stále plují ladně oblaka, vítr čechrá koruny stromů a večerní vánek chladí všem rozpálená těla a hlavy…
Vzrušená z právě uplynulého dne jsem dorazila do domku. Ještě tu nikdo nebyl, ještě jsem měla pár chvilek pro sebe. Promítala jsem si v duchu všechny detaily právě uplynulého dne a bylo mi fakt docela lehce na duši.

Joshua s dětmi se přiřítili až před desátou večer. Klimatizace v domě už dlouho běžela naplno. Venku totiž začínala vedra, nezvyklá vedra, na která evropská dívka tak brzy zvyklá nebyla. Týdny před tím dneškem jsem se vždy po ...více »

Blbečku americkej…

Dobruška
4. 3. 2008
Komentáře: 27, posl.: 10. 3. 2008
Blbečku americkej... Pokoušela jsem se zapomenout na poslední ošklivou příhodu s Tifany. Šlo to ztěžka, to, co dříve bylo složité (oblékání, krmení, přebalování dítěte) bylo teď ještě horší a denní připomínka (dlaha na paži děvčátka) jen posilovala můj pocit nejistoty, do podvědomí potlačovaného pocitu zavinění.

Jaképak viny? Ptala jsem se sama sebe. Nic špatného jsem neprovedla. Často se stává, že se ztrácíme sami v sobě. Pod tlakem různých okolností ustupujeme před predátory, občas tak daleko, že není čestného úniku z rohu, do kterého jsme zahnáni. Připadala jsem si jako bezbranná loutka, jako ...více »

Pokora, Hrdost, Rozum a Odvaha…

Dobruška
19. 2. 2008
Komentáře: 34, posl.: 20. 3. 2008
Pokora, Hrdost, Rozum a Odvaha... Moje Pokora a Hrdost zároveň se pustily do rvačky. Moje Hrdost řvala: „Tohle je přece novodobé otrokářství, kde máš nějaká lidská práva a svobodu!?“

Pokora tiše a skromně namítla: „Ale máš co jíst, nespíš pod mostem a nikdo tě nemlátí. To přece můžeš zvládnout a nechci strašit, tam venku v té americké džungli může být mnohem hůře..“

“Jak, hůůůůře!!!?“ Ječela Hrdost. „Co může být horší než ztráta svobody, přijímat rozkazy od rozmazlených děcek a arogantního, nevyzrálého mladého chlapa?! A to nemluvím o normální pracovní době. Osmnáct ...více »

Bouře

Dobruška
18. 12. 2007
Komentáře: 6, posl.: 8. 1. 2008
Bouře Máme tady zimu a ne ledajakou. Začalo to drasticky už před týdnem, kdy nás přepadly po několika teplých dnech arktické mrazy. Moje parkoviště se proměnilo z hodiny na hodinu na perfektní kluziště.

Teď vás seznámím okrajově s radostmi majitelky a tudíž provozovatelky nájemního domu. Tady v té Emerice…

Jak už jsem mnohokrát zmiňovala v předchozích vyprávěních, zákony tady platí a jejich porušení či pouhé zanedbání povinnosti se trestá rychle – a krutě.

Zároveň s radostmi vlastnictví „nějakého majetku“ berete na svá ramena i zodpovědnost a povinnost ...více »

Chyběla jsi mi, mám tě moc ráda…

Dobruška
4. 12. 2007
Komentáře: 14, posl.: 9. 12. 2007
Chyběla jsi mi, mám tě moc ráda... Ještě když jsem byla venku, proplétajíce se klikatými uličkami, míjející už ztichlou zátoku, začala jsem si dělat starosti.

Starosti o mou „dočasnou rodinu“, aniž jsem si uvědomila a chtěla připustit, zadřely se mi pod kůži jako tříska. Těžko odstranitelná a ještě dlouho poté, kdy ji vytáhnete, zůstává na kůži dráždící bolestivě poraněné místo. Jejich osud se spojil s mým. Jejich radosti se stávaly mými radostmi, jejich trápení bylo i mým trápením.

Člověk je křehká nádoba, snadno podléhá okolnostem a přizpůsobuje se, i když s mnohým niterně nesouhlasí. ...více »
 
Máte-li potíže s přihlašováním...
Zapomněl(a) jsem heslo, ale mám ověřenou e-mailovou adresu...

Pro kůži

RSS
RSS
Venušanka v číslech:
• 5 757 dnů v provozu
• 4 930 článků
• 1 512 soutěží


Copyright © Venušanka od roku 2006 – magazín pro ženy, všechna práva vyhrazena



Dnes je 08.12.2021 a svátek má Květoslava